Program 2024

Slavnostní zahajovací koncert

Koncertu udělil záštitu velvyslanec Finska v ČR, J. E. Pasi Tuominen.

Janne Thomsen / flétna
Olli Mustonen / dirigent rezidenční umělec 29. ročníku festivalu

PKF – Prague Philharmonia

Program:
Olli Mustonen
Koncert pro flétnu a orchestr „Sadunkertoja“ – světová premiéra

Bedřich Smetana
Smyčcový kvartet č. 1 e moll „Z mého života“ (úprava pro symfonický orchestr George Szell)

Zahajovací koncert letošního festivalu ztvárňuje hlavní dramaturgickou myšlenku přímo exemplárně, aniž by byl sebeméně didaktický. Renomovaný finský skladatel, dirigent a klavírista Olli Mustonen na něm vystoupí jako dirigent orchestru PKF – Prague Philharmonia se světovou premiérou svého flétnového koncertu Sadunkertoja, který je hudební metamorfózou jedné části proslulého finského lidového eposu Kalevala. Vzhledem k dramaturgickému zaměření na tvorbu Bedřicha Smetany představujícím řadu jeho orchestrálních a operních děl v redukované podobě je jistým oživením opačný případ úpravy Smyčcového kvartetu číslo 1 e moll Z mého života pro symfonický orchestr. Jejím autorem je původem maďarský, později však zejména americký dirigent a klavírista Georg Szell, který v první polovině 30. let důvěrně poznal Prahu jako dirigent Nového německého divadla (dnešní Státní opery). V jeho brilantní úpravě zní skladba v podání symfonického orchestru tak přirozeně, jako kdyby nikdy předtím neexistovala v podobě pro pouhé čtyři smyčcové nástroje.

Simona Šaturová / soprán
Zemlinského kvarteto
František Souček, Petr Střížek / housle
Petr Holman / viola
Vladimír Fortin / violoncello

Program:
Bedřich Smetana
Večerní písně (výběr, ar. Martin Wiesner)

Antonín Dvořák
Milostné písně (výběr, ar. Martin Wiesner)

Leoš Janáček
Moravská lidová poezie v písních (výběr, ar. Vladimír Godár)

Leoš Janáček
Mládí (ar. Kryštof Mařatka)

Bohuslav Martinů
Thésée, je respire (árie Ariadny ze stejnojmenné opery, ar. Martin Wiesner)

Bedřich Smetana
Kdybych se co takového… (árie Mařenky z opery Prodaná nevěsta, ar. Martin Wiesner)

Antonín Dvořák
Měsíčku na nebi hlubokém (árie Rusalky ze stejnojmenné opery, ar. Martin Wiesner)

Na programu koncertu sopranistky Simony Šaturové a Zemlinského kvarteta se objeví díla všech čtyř hlavních klasiků české hudby v úpravě pro sólový hlas a smyčcové kvarteto. Ze Smetanovy tvorby zazní výběr z jeho Večerních písní a árie Mařenky Kdybych se co takového z opery Prodaná nevěsta. Dvořák bude zastoupen výběrem z cyklu Milostné písně a svou nejslavnější operní árií Měsíčku na nebi hlubokém z opery Rusalka. Z tvorby Leoše Janáčka uvedeme výběr z jeho sbírky Moravská lidová poezie v písních a Janáčkův Smyčcový kvartet č. 3, neboli kongeniální aranž jeho dechového sextetu Mládí pro smyčcové kvarteto. Z tvorby Bohuslava Martinů zazní v původní francouzské jazykové verzi na libreto Georgese Neveuxe závěr jedné z jeho nejvíce okouzlujících oper, koloraturní Lamento Ariadny z jeho stejnojmenné neomadrigalové operní aktovky.

Simona Šaturová / soprán
Zemlinského kvarteto
František Souček, Petr Střížek / housle
Petr Holman / viola
Vladimír Fortin / violoncello

Program:
Bedřich Smetana
Večerní písně (výběr, ar. Martin Wiesner)

Antonín Dvořák
Milostné písně (výběr, ar. Martin Wiesner)

Leoš Janáček
Moravská lidová poezie v písních (výběr, ar. Vladimír Godár)

Leoš Janáček
Mládí (ar. Kryštof Mařatka)

Bohuslav Martinů
Thésée, je respire (árie Ariadny ze stejnojmenné opery, ar. Martin Wiesner)

Bedřich Smetana
Kdybych se co takového… (árie Mařenky z opery Prodaná nevěsta, ar. Martin Wiesner)

Antonín Dvořák
Měsíčku na nebi hlubokém (árie Rusalky ze stejnojmenné opery, ar. Martin Wiesner)

Na programu koncertu sopranistky Simony Šaturové a Zemlinského kvarteta se objeví díla všech čtyř hlavních klasiků české hudby v úpravě pro sólový hlas a smyčcové kvarteto. Ze Smetanovy tvorby zazní výběr z jeho Večerních písní a árie Mařenky Kdybych se co takového z opery Prodaná nevěsta. Dvořák bude zastoupen výběrem z cyklu Milostné písně a svou nejslavnější operní árií Měsíčku na nebi hlubokém z opery Rusalka. Z tvorby Leoše Janáčka uvedeme výběr z jeho sbírky Moravská lidová poezie v písních a Janáčkův Smyčcový kvartet č. 3, neboli kongeniální aranž jeho dechového sextetu Mládí pro smyčcové kvarteto. Z tvorby Bohuslava Martinů zazní v původní francouzské jazykové verzi na libreto Georgese Neveuxe závěr jedné z jeho nejvíce okouzlujících oper, koloraturní Lamento Ariadny z jeho stejnojmenné neomadrigalové operní aktovky.

Ivo Kahánek / klavír

Program:
Bedřich Smetana
Koncertní etuda op. 17 „Na břehu mořském“
Koncertní etuda C dur

Leoš Janáček
Sonáta 1. X. 1905 „Z ulice“

Viktor Kalabis
Tři polky pro klavír, op. 52

Gideon Klein
Sonáta

Franz Liszt
Uherská rapsodie č. 2

Klavírní recitál Ivo Kahánka představuje pestrý průřez převážně českou klavírní hudbou 19. a 20. století s důrazem na virtuozitu části skladeb programu na jedné straně a na hloubku obsahu na straně druhé. Skrytým leitmotivem je vztah učitele a žáka. Smetanova zralá klavírní tvorba čerpala velmi silné impulsy z díla jeho staršího přítele a velkého vzoru Franze Liszta. Gideon Klein byl zase výrazně ovlivněn tvorbou Leoše Janáčka, melodii z jeho Zápisníku zmizelého dokonce použil jako motiv ve svém dechovém  Divertimentu z roku 1940. Počátky zájmu Viktora Kalabise o hudbu jsou úzce spjaty s jeho raným okouzlením Smetanovou Prodanou nevěstou, v jejímž amatérském nastudování účinkovala jeho maminka. Kalabisovy Polky jsou tak jasným autobiografickým i stylovým odkazem na Smetanovu tvorbu.

Iva Bittová / housle, zpěv
Jakub Jedlinský / akordeon
Pavel Fischer / housle

Program:
P. Fischer, J. Jedlinský: Freylech, Gankino horo
I. Bittová: Rodav me / Aušvicate (Devleha), Loli ruža
P. Fischer, J. Jedlinský: Janoško / Bešla e čhaj
I. Bittová: Svadobná
P. Fischer: Svatbenka
P. Fischer, J. Jedlinský: Keby ma mamko
P. Fischer: Karpatská
I. Bittová: Počůvaj / L’ul’aj
P. Fischer, J. Jedlinský: Račenica
I. Bittová: Malíři v Paříži
P. Fischer, J. Jedlinský: Co sa stalo, Doina
I. Bittová: Omaně
K. Bitto: Halgato / čardáš
I. Bittová: Lomir, Nezabudka
Leoš Janáček: Fuč větříčku, Moravská lidová poezie v písních (výběr P. Fischer), Ide Kračuň, ide, Čekám tě, nápěvky mluvy

Program tohoto žánrově široce rozkročeného tria naplňuje v nejvyšší míře téma metamorfóz, protože v něm všichni tři umělci osobitým autorským rukopisem zpracovávají lidové písně několika evropských regiónů. V případě úprav Janáčkovy Moravské lidové poezie v písních jde dokonce o dvojí transformaci, když tu první provedl již geniální moravský skladatel, který byl i významným folkloristou při zpracovávání výsledků svého terénního výzkumu.

Iva Bittová / housle, zpěv
Jakub Jedlinský / akordeon
Pavel Fischer / housle
Dětský sbor Babačka

Program:
P. Fischer, J. Jedlinský: Freylech, Gankino horo
I. Bittová: Rodav me / Aušvicate (Devleha), Loli ruža
P. Fischer, J. Jedlinský: Janoško / Bešla e čhaj
I. Bittová: Svadobná
P. Fischer: Svatbenka
P. Fischer, J. Jedlinský: Keby ma mamko
P. Fischer: Karpatská
I. Bittová: Počůvaj / L’ul’aj
P. Fischer, J. Jedlinský: Račenica
I. Bittová: Malíři v Paříži
P. Fischer, J. Jedlinský: Co sa stalo, Doina
I. Bittová: Omaně
K. Bitto: Halgato / čardáš
I. Bittová: Lomir, Nezabudka
Leoš Janáček: Fuč větříčku, Moravská lidová poezie v písních (výběr P. Fischer), Ide Kračuň, ide, Čekám tě, nápěvky mluvy

Program tohoto žánrově široce rozkročeného tria naplňuje v nejvyšší míře téma metamorfóz, protože v něm všichni tři umělci osobitým autorským rukopisem zpracovávají lidové písně několika evropských regiónů. V případě úprav Janáčkovy Moravské lidové poezie v písních jde dokonce o dvojí transformaci, když tu první provedl již geniální moravský skladatel, který byl i významným folkloristou při zpracovávání výsledků svého terénního výzkumu.

Jan Martiník / bas
David Mareček / klavír

Program:
Bedřich Smetana
Večerní písně

Antonín Dvořák
Večerní písně op. 3
(výběr: Ty hvězdičky, Mně zdálo se, Já jsem ten rytíř, Když Bůh byl nejvíc rozkochán)

Antonín Dvořák
Biblické písně op. 99

Významný český basista Jan Martiník přednese ve spolupráci s klavíristou Davidem Marečkem výběr ze zásadních českých písňových cyklů 19. století, z nichž dva spojuje volba textů ze sbírky 65 milostných básní Vítězslava Hálka Večerní písně (1859). Smetana je v roce 1879 věnoval své druhé manželce Bettině, zatímco o generaci mladší Dvořák je zhudebnil patrně již v roce 1876 (ale možná ještě dříve) a dedikoval je barytonistovi Národního divadla Josefu Lvovi. Ze zcela jiné předlohy, totiž z Knihy žalmů, čerpají textové předlohy Dvořákovy proslulé Biblické písně z roku 1894.

Aliaksandr Yasinski / akordeon

Výběr z Yasinského vlastních skladeb a autorských úprav skladeb Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů

Aliaksandr Yasinski je virtuózní akordeonista a skladatel běloruského původu, který vystudoval a dlouhodobě žije v České republice. Jeho tvorba spojuje tak protichůdné vlivy, jakými jsou lidové písně (zejména) východoevropských národů, jazz, francouzský šanson, argentinské tango, soudobá vážná hudba a impulsy z elektronické taneční scény. Yasinkého koncerty se vyznačují dokonalým zvládnutím nástroje, knoflíkového akordeonu zvaného bajan, často v kombinaci s vlastním zpěvem a strhující živelností, která se okamžitě přenáší na posluchače, ať již přišli na koncert speciálně kvůli interpretovi, nebo ho objevili náhodou. Na program festivalu Concentus Moraviae zařadí v souladu s tématem „metamorfóz“ kromě vlastních skladeb i originální úpravy klasiků české hudby.

Miroslav Sekera / klavír

Program:
Bedřich Smetana
Bagatelles et impromptus
Macbeth a čarodějnice

Franz Liszt / Richard Wagner
Liebestod z opery Tristan a Isolda

Franz Liszt / Giuseppe Verdi
Koncertní parafráze na kvartet z opery Rigoletto

Oldřich F. Korte
Sonáta pro klavír

Jeden z našich nejlepších koncertních pianistů na svém recitálu představí dvě virtuózní, nepříliš často hrané skladby Bedřicha Smetany, které vystaví srovnání se dvěma Smetanovými skladatelskými vzory, Franzem Lisztem a Richardem Wagnerem. Jejich skladby ovšem nezazní v nejznámější podobě výsostně originálních autorů konce 19. století, nýbrž v transkripcích pro klavír. V případě Richarda Wagnera jde o Lisztovu parafrázi úchvatné hudby z opery Tristan a Isolda, tentýž Liszt se představí i koncertní parafrází na kvartet z Verdiho opery Rigoletto. Večer doplňuje klavírní sonáta Oldřicha F. Korteho, skladba oblíbená u řady českých i světových pianistů a obecně považovaná za jednu z vrcholných sonát 2. poloviny 20. století.

Markéta Klaudová / soprán 

Collegium Colloredo
Jana Chytilová Anýžová / housle
Petra Čadová Machková / violoncello
Karel Fleischlinger / loutna
Barbara Maria Willi / cembalo a úvodní slovo
Tomáš Netopil / umělecký vedoucí, barokní housle

Koncert hejtmana Jihomoravského kraje

Program:
Marco Uccellini
La Bergamasca (Sonate, arie et correnti, op. 3)

Georg Friedrich Händel
árie Kleopatry „Piangerò la sorte mia“ z opery Giulio Cesare

Georg Muffat
Sonáta D dur

Georg Friedrich Händel
árie Dorindy „Amore è qual vento“ z opery Orlando

Heinrich Ignaz Franz Biber
Passacaglia

Jean-François Dandrieu
Sonáta g moll č. 3, op. 1

Michel Pignolet de Montéclair
kantáta Le Retour da la Paix / Návrat míru

Tomáš Netopil je širší veřejnosti znám především jako jeden z předních českých dirigentů střední generace. Mnohem méně se ví, že je také výtečným houslistou. Právě jako houslista byl osloven, aby se podílel na menším tematickém podokruhu letošního festivalu představujícím vybrané české dirigenty jako skvělé  instrumentalisty. Na svém vystoupení představí spolu se sopranistkou Markétou Klaudovou a vynikajícími hudebníky souboru Collegium Colloredo výběr z operních árií a instrumentálních skladeb rakouských, německých, francouzských a italských skladatelů období baroka.

Epoque Quartet
David Pokorný, Vladimír Klánský / housle
Alexej Aslamas / viola
Vít Petrášek / violoncello

Program:

Jan Kučera
Zrození

Alexej Aslamas
LIDOVQUE, suita pro smyčcové kvarteto (2024)
Andulko šafářová
Ej, lásko, lásko
Černé oči, jděte spát
Ach, synku, synku
Vyletěla holubička

Dick Dale
Misirlou

Vlastimil Hála
Čtyři vraždy stačí drahoušku

Astor Piazzolla
Adios Nonino & Libertango

Vladimir Cosma
Velký blondýn s černou botou

Gaelic Storm
Irish Party in Third Class

Za 25 let své existence se Epoque Quartet etabloval doma i v zahraničí jako výrazný představitel široce rozkročeného žánrového spektra, jehož jediným limitem je, že musí znít dobře v podání smyčcového kvarteta. Vedle kanonických skladeb klasické hudby tedy pánové pravidelně hrají i skladby z kategorie alternativního roku, jazzu od swingu až po soudobý freejazz, filmovou hudbu, minimalismus až po skladby více méně obtížně zařaditelné do některé z těchto škatulek. Naprostou novinkou v dosavadní historii souboru je však příklon k české a moravské lidové hudbě, kterou pro Epoque Quartet v současné době upravuje jejich starý přítel a nový violista Alexej Aslamas.

Koncert se koná v rámci oslav 60. výročí povýšení Kuřimi na město.

Czech Ensemble Baroque
Tomáš Netopil / dirigent

v titulní roli Zuzana Stivínová / umělecký přednes

Program:
Jiří Antonín Benda
Medea, melodram pro recitátory a orchestr

Vedle svého účinkování jako houslista se Tomáš Netopil představí na festivalu také ve své hlavní roli jednoho z předních českých dirigentů střední generace. Spolu s herci a orchestrem Czech Ensemble Baroque uvede melodram Jiřího Antonína Bendy Medea, který byl svým důsledným spojením hudby a mluveného slova ve své době nesmírně inovativní a inspirativní skladbou. Dílo, jehož premiéra se uskutečnila v roce 1775, zaujalo dokonce i Wolfganga Amadea Mozarta, který se o něm pochvalně zmiňoval v dopisech svému otci.

Koncert se koná ve spolupráci s koncertním cyklem Bacha na Mozarta!

Duo Ardašev
Renata Lichnovská a Igor Ardašev / čtyřruční klavír

Program:
Bedřich Smetana
Má vlast (ar. pro klavír na čtyři ruce)

Symfonické básně začal Smetana skládat pod vlivem Franze Liszta, zakladatele tohoto žánru programní hudby. Těsně před započetím práce na svém ambiciózním cyklu šesti symfonických básní se souhrnným názvem Má vlast Smetana definitivně ohluchl. Přesto dokončil v polovině listopadu 1874 Vyšehrad a za tři týdny nato Vltavu. V únoru 1875 k nim přidal Šárku a říjnu 1875 Z českých luhů a hájů. Po čtyřleté přestávce dopsal během čtyř měsíců závěrečné dvě části Tábor a Blaník. Ještě před jejich vznikem vytvořil Smetana úpravu prvních čtyř básní pro čtyřruční klavír (zbylé dvě upravil později). Důvod vzniku těchto úprav byl jednoznačně ekonomický – zatímco naživo si poslech jeho monumentálního cyklu mohl poslechnout jen málokdo, v úpravě pro čtyři ruce si ho mohl přehrát každý jen trochu zručný amatér, kterých v té době nebylo málo. Dnes, kdy máme možnost slyšet Mou vlast minimálně jednou ročně při zahájení festivalu Pražské jaro, je o to zajímavější vrátit se v duchu do Smetanovy doby a poslechnout si jeho dílo tak, jak je znala většina skladatelových současníků.

Petr Popelka / kontrabas

Zemlinského kvarteto
František Souček, Petr Střížek / housle
Petr Holman / viola
Vladimír Fortin / violoncello

Program:
Antonín Dvořák
Smyčcový kvintet č. 2 G dur op. 77

Bedřich Smetana
Skočná z opery Prodaná nevěsta (ar. pro smyčcový kvintet s kontrabasem)

Franz Liszt
Angelus! z klavírního cyklu Léta putování III S. 163 (ar. pro smyčcový kvintet s kontrabasem)

Zatímco většina předních českých dirigentů mladé a střední generace je známa především v roli šéfů svých orchestrů, Petr Popelka byl až donedávna úspěšným hráčem na kontrabas, z toho v letech 2010-2019 zástupcem vedoucího skupiny kontrabasů v proslulé Sächsische Staatskapele Dresden. Pak ale došlo k raketovému obratu a on se během pouhých několika sezón stal postupně šéfdirigentem Norského rozhlasového orchestru (od srpna 2020),  Symfonického orchestru Českého rozhlasu (od září 2022) a konečně orchestru Vídeňských symfoniků (od sezóny 2024/5). Na festivalu se představí se Zemlinského kvartetem ve slavném Dvořákově Smyčcovém kvintetu č. 2 G dur op. 77, který v duchu celkové dramaturgie doplní kvintetními úpravami Skočné z opery Prodaná nevěsta a Angelus! z původně klavírního cyklu Léta putování Smetanova přítele a skladatelského vzoru Franze Liszta.

Petr Nouzovský / violoncello
Martin Sadílek / harfa
Martin Kasík / klavír

Program:
Bedřich Smetana
Z domoviny, dvě dua pro housle a klavír (ar. pro violoncello A. Březina)

Leoš Janáček
Pohádka pro violoncello a klavír (originální verze)

Bohuslav Martinů
Variace na slovenskou lidovou píseň H 378

Václav Trojan
Císařův slavík

Marek Kopelent
Cantus rogans pro sólové violoncello

Pavel Novák Zemek
Variace na „Inkantace“ B. Martinů pro violoncello, klavír a harfu

Bohuslav Martinů
Sonáta č. 3 pro violoncello a klavír H 340

Jestliže má klasické koncertní křídlo až 230 strun (některé z jeho 88 kláves rozeznívají úderem kladívka 2-3 struny) a violoncello čtyři, pak se přidáním dalších 47 strun harfy dostaneme na počet převyšující číslovku 300! Kombinaci harfy s klavírem miloval Bohuslav Martinů, a to bylo jedním z důvodů, proč náš festival letos požádal předního českého skladatele Pavla Nováka Zemka o vytvoření parafráze jeho Klavírního koncertu č. 4 „Inkantace“. Tato metamorfóza tedy promění zvuk orchestru a sólového klavíru do komorního uskupení tří nástrojů. Smetanova dvě dua Z domoviny patří k základnímu repertoáru českých houslistů, ale na violoncello zní neméně přesvědčivě. Jinou metamorfózou prošla Janáčkova Pohádka pro violoncello a klavír, která se dnes hraje takřka výhradně v druhé finální verzi. Nás v kontextu letošního programu samozřejmě zajímá Janáčkova původní verze. Ve svých Variacích na slovenskou lidovou píseň přetvořil Bohuslav Martinů slovenskou lidovou píseň Keby ja vedela (známou též z maďarských sbírek, mj. Bély Bartóka). A konečně úchvatný Císařův slavík Václava Trojana pochází původně z hudby k loutkovému filmu Jiřího Trnky, ale osamostatnil se i jako koncertní číslo. Koncert doplní velkolepá Sonáta č. 3 Bohuslava Martinů a intimní Cantus rogans (prosebný zpěv) nedávno zemřelého klasika české hudby 2. poloviny 20. století Marka Kopelenta.

Eben Trio
Roman Patočka / housle
Jiří Bárta / violoncello
Terezie Fialová / klavír

Program:
Josef Suk
Elegie op. 23 (1902, ar. pro klavírní trio)

Aleš Březina
Kawasakiho růže (suita)

Leoš Janáček
Sonáta pro housle a klavír (ar. pro violoncello a klavír J. Bárta)

Petr Eben
Klavírní trio

Hned tři ze čtyř čísel tohoto koncertu jsou transkripcemi skladeb vzniklých původně pro jiné obsazení nebo pro jiný účel. Sukova Elegie op. 23 s podtitulem „pod dojmem Zeyerova Vyšehradu“ vznikla rok po smrti tohoto spisovatele jako úvod k živému obrazu původně pro sólové housle a violoncello s doprovodem smyčců, harmonia a harfy. Později ji Suk sám upravil pro daleko praktičtější obsazení klavírního tria. Březinova Kawasakiho růže je suitou z autorovy hudby ke třem komorním filmům Jana Hřebejka, vytvořenou nejprve na objednávku Guarneri tria Prague (1. věta) a později dopracovanou pro Dvořákovo trio. Janáčkovu oblíbenou Sonátu pro housle a klavír si pro violoncello upravil člen souboru Eben Trio Jiří Bárta, který byl svého času také jedním ze tří interpretů světové premiéry Klavírního tria Petra Ebena, v níž se autor, známý spíše jako brilantní varhaník a improvizátor, ujal klavírního partu.

Jiří Rožeň / klavír
Pavel Voráček / klavír
Victoria Khoroshunova / soprán

Program:
Gustav Mahler
Symfonie č. 4, 4. věta „Das himmlische Leben“
Symfonie č. 5, 4. věta Adagietto

Bedřich Smetana
Richard III. op. 11

Antonín Dvořák
Vodník op. 107

Mladý a mezinárodně již velmi úspěšný dirigent Jiří Rožeň se zapojí do letošního tematického podokruhu dirigentů vystupujících jako instrumentalisté. Spolu s klavíristou Pavlem Voráčkem přednesou čtyřručně symfonické básně Richard III. Bedřicha Smetany a Vodník Antonína Dvořáka a dvě skladby Gustava Mahlera: jednak slavné Adagietto ze Symfonie č. 5 a se sopranistkou Victorií Khoroshunovou 4. větu Mahlerovy Symfonie č. 4, s názvem Das himmlische Leben.

Huelgas Ensemble
cantus: Nadia Lavoyer, Malwine Nicolaus, Hannah Ely, Tessa Roos
tenor: Paul Bentley-Angell, Loïc Paulin, Ozan Karagöz, Daniel Thomson, Tom Phillips
baryton: Hidde Kleikamp, Frederik Sjollema
bas: Tim Scott Whiteley

Paul van Nevel / umělecký vedoucí

Program:

Jean l’Héritier
Locutus est Dominus : motet à 9

Jean Larchier
Petit cueur franc : chanson à 8

Cipriano de Rore
Calami sonum ferentes : humanistisch motet à 4

Johannes Symonis Hasprois
Ma douce amour : virelai à 3

Antoine de Févin
Lamentatio in coena Domini, primo lectio  à 4

Jean Mouton
Qui ne regrettoit le gentil Févin : chanson à 4 op de dood van Févin

Orlandus Lassus
Mais qui pourrait être celui ? : Burlesque à 4 & 6

Giaches de Wert
Vox in Rama : motet à 5

Claude Le Jeune
Cigne je suis de candeur : chanson à 3 & 5

Legendární vlámský vokální Huelgas Ensemble přednese výběr ze skvostů renesanční franko-vlámské polyfonie, k jejichž nejznámějším autorům patří Cipriano de Rore, Jean Mouton, Claude De Jeune, Giaches de Wert či proslulý Orlandus Lassus.
Koncert konaný ve spolupráci s Alamire Foundation a Vlámským zastoupením v ČR je příspěvkem k oslavám 30. výročí zahájení diplomatických vztahů mezi Vlámskem a Českou republikou a zároveň prologem 30. ročníku našeho festivalu, který bude věnovaný staré hudbě se zvláštním zaměřením na fenomén vlámské renesanční polyfonie.

Koncert pořádá MHF Concentus Moraviae a Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK

Anna Paulová / klarinet
Martin Kasík / klavír

Program:
Zdeněk Fibich
Selanka (Idyla) op. 16 (ar. pro klarinet a klavír)

Leoš Janáček
Sonáta pro klarinet a klavír (ar. Shirley Brill)

Bohuslav Martinů
Sonatina pro klarinet a klavír H 356

Klement Slavický
Tři skladby pro klavír

Karel Husa
Three Studies pro sólový klarinet

Viktor Kalabis
Suita pro klarinet a klavír op. 55

Klarinet je bezesporu nejvíce univerzální ze všech dechových nástrojů. V hluboké poloze je jeho zvuk sametově hladivý, v poloze střední umí úchvatně zpívat a v té nejvyšší se svým pronikavým zvukem prosadí i proti celému orchestru. Není proto divu, že si klarinetisté s oblibou upravují díla původně vzniklá pro jiné nástroje, a to především pro nástroje smyčcové, jejichž repertoár je nejbohatší. Do této kategorie spadá Houslová sonáta Leoše Janáčka. Fibichova Selanka je opačný případ, protože vznikla pro klarinet a klavír, resp. orchestr, a housle jsou v ní pouze variantním nástrojem. V 19. století se klarinet jako nástroj vyzpívávající touhu a evokující přírodu stal oblíbeným nástrojem romantiků. Jeho naprostý rozkvět pak nastal zejména ve 20. století, ze kterého na dnešním koncertu zazní původní skladby Bohuslava Martinů, Klementa Slavického, Viktora Kalabise a Karla Husy.

Sukovo kvarteto
Daniel Matejča, Natálie Toperczerová / housle
Bohumil Bondarenko / viola
Jakub William Gráf / violoncello

Program:
Bedřich Smetana
Dalibor, směs pro smyčcový kvartet (ar. Josef Žemla)
Smyčcový kvartet č. 2 d moll

Josef Suk
Smyčcový kvartet č. 1 op. 11

Jedním z velkých jubilantů Roku české hudby 2024 je skladatel a houslista Josef Suk, který by letos oslavil 150. narozeniny. Sukově symfonické tvorbě se teprve v poslední době začíná dostávat pozornosti, kterou si bezesporu zaslouží. Jeho monumentální symfonické skladby se dostávají na repertoár velkých světových orchestrů a špičkových dirigentů, a čím dál tím více etablují svého autora jako naprosto svébytný hlas v evropské hudbě konce 19. a první třetiny 20. století. Sukova komorní tvorba byla naproti tomu hrána s větší pravidelností, jakkoliv především ve skladatelově vlasti. Jednou ze dvou ústředních skladeb tohoto koncertu je Sukův kvartet č. 1 B dur op. 11 (1896), rozsáhlé dílo skladatelova mládí (bylo mu teprve 22 let) definitivně stvrzující Sukovu pověst nejvýraznějšího talentu kompoziční třídy Antonína Dvořáka, u kterého studoval v letech 1891-2. Druhou ústřední skladbou večera je Smetanův Smyčcový kvartet č. 2 d moll, stojící neprávem trochu ve stínu svého slavnějšího předchůdce. Skutečnost, že nemá tak atraktivní název, jako č. 1 Z mého života možná trochu maskuje, že je dílem stejně autobiografickým a stejně velkolepým.
Drobným příležitostným příspěvkem k tématu metamorfóz je dnes prakticky neznámé potpourri ze Smetanovy opery Dalibor v úpravě Josefa Žemly pro smyčcové kvarteto. Podobné směsky představovaly nejjednodušší a nejúčinnější formu šíření oper 19. století mezi měšťanskou společností; ostatně jednu takovou vytvořil i sám Smetana a určil ho sólovému klavíru. Dnes působí podobné nenáročné úpravy spíše již jen jako doklad jedné z podob hudebního života před vznikem záznamu hudebních produkcí.

Slavnostní závěrečný koncert

Magdalena Kožená / mezzosoprán
Kirill Gerstein / klavír

Program:
Leoš Janáček
Výběr písní z Moravské lidové poesie v písních

Hugo Wolf
Mörike-Lieder / Písně na Morikeho (výběr)

Sergej Rachmaninov
Šest písní op. 38

Arnold Schönberg
Brettl-Lieder / Kabaretní písně