Valtice

První písemná zmínka o valtickém hradu pochází z roku 1193, kdy Valticko patřilo pasovským biskupům, kteří tento původně slovanský kraj po rozpadu Velké Moravy kolonizovali.

Na konci 14. století začala ve Valticích dlouhá éra působení Lichtenštejnů. Ti zde měli hlavní sídlo až do roku 1945. Valtice, německy Feldsberg, byly součástí Dolního Rakouska. 31. 7. 1920 bylo město na základě saintgermainské mírové smlouvy připojeno k Československu. Valtice jsou součástí Lednicko-valtického areálu, který byl pro svou jedinečnost zapsán v roce 1996 na seznam UNESCO. Jedná se o nejrozsáhlejší člověkem komponovanou krajinu v Evropě a pravděpodobně i na světě.

Město Valtice s 3 600 obyvateli leží při hranici s Rakouskem – na půli cesty mezi Brnem (70 km) a Vídní (70 km).

Zámek a další památky

Jednou z dominant města je zámek – rozsahem jeden z největších v ČR. Je pokládán za jeden z nejvýznamnějších dokladů raně barokní architektury ve střední Evropě. Byl několikrát přestavován, naposledy v letech 1643 – 1730 za účasti předních architektů, sochařů a malířů. Místnosti jsou bohatě zdobeny zlacenými štukami a nástropními malbami, je zde významná sbírka středoevropského barokního malířství. Pozoruhodná je i zámecká kaple – dle odborníků jeden z nejkrásnějších interiérů středoevropského baroka. Má bohatou štukovou a malířskou výzdobu. Pro svou jedinečnou akustiku bývá využívána pro pořádání komorních koncertů. Po náročné rekonstrukci je v zámeckém areálu opět v provozu divadlo a jízdárna – dva jevištní prostory o celkové kapacitě cca 1 000 diváků. Z těchto objektů vzniklo Národní centrum divadla a tance. Druhou historicky nejvýznamnější stavbou je farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Raně barokní stavba z let 1631 – 1671 udivuje svou velikostí: délka 48 m, šířka 28 m, výška 34 m, výška věží 60 m. Stavbu zahájil italský architekt G. G. Tencalla, dokončil ji brněnský stavitel O. Erna. Obraz Nanebevzetí Panny Marie na hlavním oltáři je kopií obrazu P. P. Rubense, menší obraz nad ním je Rubensovým originálem – představuje Nejsvětější Trojici. V kostele se nacházejí vzácné barokní varhany z poloviny 18. století od tehdejšího nejvýznamnějšího vídeňského varhanáře Johanna Henckeho. Jsou využívány i ke koncertním účelům. Novorenesanční radnice má pozoruhodnou obřadní síň zdobenou krásnými štukami. V době, kdy město patřilo k Rakousku, zde bývaly kanceláře okresního soudu a berního úřadu. Dalším významným komplexem zdejší barokní architektury je klášter Milosrdných bratří s kostelem sv. Augustina a řádovou nemocnicí. Milosrdní bratři sem přišli z Itálie roku 1605 na pozvání knížete Karla I. z Lichtenštejna, aby zde založili svou první nemocnici na sever od Alp. Jejich příchod znamenal velký příliv vzdělanosti a pokroku. Na náměstí jsou dvě muzea: Muzeum vinařství, zahradnictví a životního prostředí s expozicí historických vinařských lisů a Městské muzeum, kde se seznámíme s bohatou historií Valtic a knížecího rodu Lichtenštejnů. Ve Valticích a jejich nejbližším okolí nechali Lichtenštejni na počátku 19. století postavit ojedinělé romantické stavby: empírový zámeček Belveder, vyhlídkovou Kolonádu (Reistnu) – připomíná Gloriet u vídeňského Schönbrunnu a Dianin chrám (Rendez-vous) – ve tvaru vítězného oblouku. Mezi Valticemi a rakouskou obcí Schrattenberg vede unikátní cca 5 km dlouhá Stezka bosou nohou – rarita v ČR.

Hudební minulost

V hudební minulosti města hrály významnou úlohu tři instituce: zámek, farní kostel a kláštení kostel řádu Milosrdných bratří. Valtice se mohou pochlubit hned třemi hudebními skladateli: Georg Arnold (17. století) – znalec varhan a vynikající chrámový skladatel; Johan Caspar Horn (17. století) – taneční skladby ve francouzském stylu; Johannes Matthias Sperger (18. století) – jeden z největších virtuózů na kontrabas zanechal 45 symfonií a velké množství komorních skladeb.