Rájec–Jestřebí

Město Rájec – Jestřebí je zasazeno do malebné, romantické krajiny, která v jižním směru pozvolna přechází v krajinu krasovou.

Město leží v údolí na obou březích řeky Svitavy a je obklopeno bohatými lesy. Svou polohou tvoří důležitou křižovatku cest mezi Blanskem a Boskovicemi. Vévodí mu zámek, postavený v klasicistním stylu s bohatou empírovou knihovnou a vzácnými obrazy, zdobící reprezentační i užitkové místnosti.

Okolí města skýtá místním obyvatelům i turistům několik možností přírodního koupání a velký výběr jednoduchých i náročnějších procházek.

Město je nazýváno městem jiřin a kamélií. Pěstováním jiřin se zabývá zahradnictví Langr a turisté je mohou obdivovat v pozdním létě během volných prohlídek Langrova zahradnictví a na každoroční květinové výstavě na zámku. Vzácné kamélie má ve své péči zámecké zahradnictví a jsou vždy na přelomu února a března vystavovány v prostorách zámku.

Město poskytuje celou řadu služeb v restauračních a ubytovacích zařízeních, servisní služby nabízí prodejna jízdních kol na náměstí, potřebné informace získáte v informačním centru. Family Point nabízí prostor pro maminky s dětmi.

HISTORIE

Rájec se řadí k nejstarším obcím u nás. Původními majiteli byli olomoučtí biskupové. První písemná zmínka o Rájci pochází z roku 1131 v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. O významu Rájce té doby svědčí jeho dva někdejší hrady. Rájecké panství patřilo pánům z Rájce. Později přešel celý Rájec do vlastnictví rodu Drnovských. Ti vybudovali na místě bývalé horní gotické tvrze renesanční zámek, k němuž nad kostelem přistavěli hospodářské předzámčí, které se dodnes dochovalo s názvem Dolní zámek. Dalšími významnými majiteli Rájce byli Roggendorfové. Roku 1756 rájecký zámek vyhořel. Roku 1763 koupil rájecké panství Antonín Karel Josef hrabě Salm-Reifferscheid. V letech 1763 – 1769 dal vystavět klasicistní zámek, nesoucí prvky francouzsky orientované architektury. Ten můžeme v Rájci obdivovat dodnes. V roce 1767 byl založen anglický park, který byl v roce 1830 rozšířen do dnešní podoby.