Město Jaroměřice nad Rokytnou se zhruba 4 200 obyvateli se nachází v Jaroměřické kotlině Jevišovické pahorkatiny na úpatí Českomoravské vrchoviny zhruba 13 km od Třebíče.
Město je bohaté svým kulturním dědictvím, především barokním zámkem ve stylu francouzských Versailles a barokním chrámem sv. Markéty a známé díky působení
českého hudebního skladatele Františka Adama Míči (†1811), autora první česky zpívané opery „O původu Jaroměřic na Moravě“ a básníka, esejisty, symbolisty a myslitele Otokara Březiny (†1929).
Do mezinárodního podvědomí kulturní veřejnosti se dostalo město v roce 1999 jako místo konání Mezinárodního hudebního festivalu Petra Dvorského.
Historické jádro města s nově předlážděným náměstím včetně dominantního prostoru před sousoším Nejsvětější Trojice, s nově vydlážděnou cestou k chrámu sv. Markéty (Helfertova ulice), s předlážděným prostorem před průčelím barokního Špitálu na ulici F. V. Míči a se zrestaurovanou kašnou se sochami tří svatých na náměstí, je dnes městskou památkovou zónou. Většina památek byla zapsána před rokem 1998 do státního seznamu kulturních památek.
Město plné památek
Státní zámek Jaroměřice nad Rokytnou, zámecký park a chrám sv. Markéty
Státní zámek Jaroměřice nad Rokytnou patří k nejmohutnějším architekturám 1. poloviny 18. století, k nejvýznamnějším zámkům nejen v České republice, ale i v celé střední Evropě. Řadí se k nejnavštěvovanějším památkám Vysočiny.
Do současné barokní podoby byl zámek přebudován v letech 1700 až 1737 za Questenberků, kdy se stal centrem hudebního a kulturního života ve městě. Dnes je přístupný veřejnosti, současná zámecká expozice znázorňuje barokního sídlo 19. století, jednotlivé místnosti jsou zařízeny podle jejich bývalého účelu a výstavní prostory slouží k pořádání pravidelných výstav.
Volně přístupný veřejnosti je také zámecký park s jedenácti sochami antických božstev.
Chrám sv. Markéty je z důvodu rekonstrukce nepřístupný.
Fara — bývalý klášter servitů
O výstavbu jaroměřického kláštera servitů se zasloužil Jan Antonín Questenberk. Jako první byla vystavěna kaple, v níž se za přítomnosti císaře Leopolda I. uskutečnila v roce 1673 první mše. Zánik kláštera následoval po zrušení některých mnišských řádů v roce 1782.
Kaple sv. Josefa
Kaple vyrostla na místě starého hřbitova již za vlády Jana Adama z Questenberka, vysvěcena byla v roce 1706 a sloužila až do roku 1835. Při její nedávné opravě byly odkryty některé původní malby.
Špitál s kaplí sv. Kateřiny
Existence Špitálu s kaplí sv. Kateřiny ve městě je datována již před rokem 1382. Průčelí budovy vrcholí trojúhelným štítem, doplněným questenberským znakem v kamenném reliéfu, čelní stěna je rozdělena na tři části, prostřední vyplňuje kamenný portál a boční díly jsou architektonicky pojednané niky se sochou Immaculaty a sv. Josefa.
Budova Špitálu byla podrobena rozsáhlé rekonstrukci a v roce 2015 se otevřela veřejnosti. V jejích prostorách se konají nejrůznější výstavy, besedy a přednášky a je zde zřízeno turistické informační centrum. Ke Špitálu patří i přilehlá, návštěvníkům volně přístupná, bylinková zahrádka.
Sochařská výzdoba města
Sousoší Nejsvětější Trojice, nacházející se na náměstí Míru, nechal roku 1716 postavit hrabě Jan Adam Questenberk. Na dvoustupňovém podstavci trojúhelníkového půdorysu je trojice soch — sv. Karla Boromejského, sv. Rocha a sv. Šebestiána a trojice sloupů, které nesou obrácené sousoší Nejsvětější Trojice. Na čelní stěně podstavce je umístěna mramorová deska s latinským nápisem, nad ní se vyjímá kovový zlacený erb hraběte Jana Adama Questenberka, na levé straně hraběcí znak wrbnovsko-kaunicovský a na pravé straně královský znak bavorských Wittelsbachů.
Kašna na náměstí Míru
Východní stranu náměstí Míru zdobí šestiboká kašna, v jejímž středu jsou umístěny dvě klasicistní sochy o výšce 190 cm. Sousoší, hledící směrem na Moravské Budějovice, znázorňuje sv. Alžbětu a Jana Křtitele, zády se o toto sousoší opírá socha sv. Kateřiny.
Provedení soch je již ovládáno estetikou nastupujícího klasicismu.
Budova radnice
Budova radnice byla postavena v letech 1930 až 1933. Pojetí stavby vychází zčásti ze zásad funkcionalismu, svým jádrem je ovšem zakotveno ve starší klasicistní tradici. Budova je dochována v neporušeném stavu, pouze s několika drobnými úpravami.
V současnosti se v ní nachází Městský úřad Jaroměřice nad Rokytnou, městská knihovna, turistické informační centrum a policejní stanice.
Muzeum Otokara Březiny
Muzeum Otokara Březiny představuje nejstarší literární muzeum na Moravě, věnované mapování života a díla Otokara Březiny (†1929), jednoho z nejvýznamnějších českých básníků, který přišel do Jaroměřic jako učitel v roce 1901. Muzeum bylo slavnostně otevřeno v roce 1932 a jeho správy se ujala nově založená Společnost Otokara Březiny.
V prvním patře muzea se nachází Březinův byt s původním vybavením, přízemí muzea je pak vyhrazeno pro studijní knihovnu a expozici o historii muzea.
V roce 2011 byla v atriu muzea Otokara Březiny otevřena Zahrada symbolů se skalkou českého spisovatele Karla Čapka (†1929).
Hřbitov se zámkovou dlažbou a záhonovými obrubníky
V centrální části místního hřbitova na ulici Březinova se nachází hrob básníka Otokara Březiny, korunovaný sousoším Tvůrce a jeho sestra Bolest autora Františka Bílka z roku 1932.
Nejstarší dochovanou architektonickou památkou je sýpka, vybudovaná v letech 1642—1648. Zachována je její původní barokní omítka, nárožní bosáž a kamenné zárubně oken a dveří.
Sýpka se nachází v soukromém vlastnictví a dochovala se v takřka nezměněné podobě.
Turistická informační centra
TIC Špitál, F. V. Míči 726, 675 51 Jaroměřice nad Rokytnou, mob.: 775 547 522, mks@jaromericenr.cz, www. jaromericenr.czTIC Radnice, nám. Míru 2, 675 51 Jaroměřice nad Rokytnou, tel.: 568 408 028, mks@jaromericenr.cz
