Město pyšnící se mnoha památkami, město s vůní jihu. Centrum Mikulovské vinařské podoblasti, která je se svými bezmála třemi tisíci hektary vinic největší v České republice, leží na samé hranici se sousedním Rakouskem, přibližně 50 km od Brna.
Historie
Vývoj města vždy ovlivňovala jeho poloha na moravsko-rakouské hranici. Mikulovsko bylo přičleněno k Moravě po vítězství krále Vratislava nad rakouskými Babenbersky v roce 1082. Prastará obchodní cesta od Baltu k Jadranu křížila nově vzniklou hranici mezi hlavním hřebenem Pálavy, který začíná v Mikulově Zámeckým kopcem a Kozím vrškem, a jejím prostředním hřebenem, k němuž náleží Svatý kopeček. První zmínka o Mikulovu pochází z roku 1173. Listina, kterou byl založen klášter v Dolních Kounicích, prokazuje existenci kostela a osady, která k němu patřila.
Městské památky
Mikulov nabízí svým návštěvníkům širokou škálu historických památek – zámek stojící na výrazném skalním útesu, historické náměstí s renesančními domy, Dietrichsteinskou hrobku, Kozí hrádek, Svatý kopeček s křížovou cestou. Židovský hřbitov, jediná na Moravě dochovaná synagoga polského typu a bývalá židovská čtvrť návštěvníkům města připomínají význam židovského ghetta, které zde vznikalo od 15. století a postupně se mikulovská židovská obec stala jednou z nejvýznamnějších na Moravě.a
Tipy na výlet
Málokterá přírodní oblast nabízí tolik možností k aktivnímu pobytu v přírodě jako Mikulov a jeho okolí. Reliéf krajiny je utvářen Mikulovskou pahorkatinou s vápencovým hřebenem Pavlovských vrchů a zalesněným Milovickým lesem. Především skalnaté Pavlovské vrchy přitahují pozornost návštěvníků různorodými formami krasových jevů a rozmanitostí rostlin a živočichů.
K současným trendům patří zdravý životní styl a s tím je spojen i rozvoj cykloturistiky. Mikulov a celý region k cykloturistice přímo vybízí. Krajinu kolem Mikulova a Pálavských vrchů protkává síť kvalitních značených cyklostezek včetně několika dálkových a mezinárodních tras. Ty jsou často vedeny těmi nejkrásnějšími a nejzachovalejšími částmi této oblasti, kde nevedou rušné a přeplněné silnice.