Třebíč svou polohou ve střední Evropě je jedinou lokalitou UNESCO, odkud je v okolí do 2 hodin jízdy autem přístupno dalších 11 lokalit UNESCO v ČR a Horním Rakousku.
Město Třebíč s téměř 40 000 obyvateli je přirozeným kulturním, společenským a správním centrem jihozápadní Moravy. Leží na pomyslné spojnici trasy Brno – Jihlava. Praha je od Třebíče vzdálena 180 km, Vídeň 140 km.
Rozkládá se na obou březích řeky Jihlavy, která tvoří přirozenou osu města i celého regionu. Okolní příroda je pro svůj členitý, kopcovitý ráz charakteristická pro Českomoravskou vrchovinu. Důležitým mezníkem je datum 3. července 2003, kdy byly třebíčská židovská čtvrť a Židovský hřbitov společně s románsko-gotickou bazilikou sv. Prokopa zapsány do prestižního Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jako 12. památka v České republice a první židovská památka mimo území státu Izrael. Experti ocenili výjimečnost obou památek jako němých svědků pokojné koexistence dvou kultur: křesťanské a židovské.
Historie
Město Třebíč se pyšní dlouhou a bohatou historií, která sahá až do začátku 12. století, kdy byl založen v tzv. Třebečském lese benediktinský klášter. Pod klášterem vzniklo podél obou břehů řeky Jihlavy středisko řemesel a obchodu, jemuž v roce 1335 udělil Karel IV., tehdy ještě markrabě moravský – spolu se svým otcem Janem Lucemburským, městská privilegia. Ve svém znaku má Třebíč tři mnišské kapuce na památku velkorysého zakladatelského gesta benediktinů.
Městské památky
K nejvýznamnějším třebíčským památkám patří bezesporu skvost středověké evropské architektury – bazilika sv. Prokopa. Bazilika byla během staletí mnohokrát poškozena. Po zániku kláštera pak byla více než dvě století používána ke světským účelům. Po obnově provedené architektem F. M. Kaňkou v letech 1725-1733 byla znovu využívána k sakrálním účelům a zasvěcena sv. Prokopovi.
Židovská čtvrť se 123 domy je z urbanistického i historického hlediska evropským unikátem. První zmínka o židovském osídlení pochází z roku 1338, druhá světová válka však znamenala násilný konec třebíčských Židů.
Za zhlédnutí stojí především Zadní synagoga z roku 1669 s jedinečnou barokní výmalbou, Dům Seligmanna Bauera postavený před rokem 1798. Židovský hřbitov, čítající na tři tisíce náhrobků, patří k největším v republice.
Muzeum Vysočiny Třebíč sídlí v třebíčském zámku, který vznikl postupnou přeměnou bývalého benediktinského kláštera. V posledních třech letech prošlo rozsáhlou rekonstrukcí a pro návštěvníky jsou připraveny čtyři velice zajímavé expozice: I. Svět neživé přírody, II. Svět portálů a bran, III. Valdštejnové na Třebíči, IV. Lidé. Místa. Osudy, které rozhodně stojí za shlédnutí.
Tradiční akce
Třebíč, jak v minulosti, tak v současnosti žije intenzívním společenským a kulturním životem. Na hudební a divadelní tradice navazuje celá řada každoročně pořádaných kulturních akcí, festivalů a městských slavností. K těm nejvýznamnějším patří Třebíčské loutkářské jaro, přehlídka profesionálních divadel s názvem Festival divadla 2-3-4, festival Jeden svět, festival Concentus Moraviae, Svatoprokopská pouť, Oživené židovské město, Slavnosti tří kápí, Šamajim, Třebíčský operní festival, Bramborobraní, Svatomartinské slavnosti ad.
Nelze opomenout ani bohaté literární tradice. S Třebíčí je neoddělitelně spjato mnoho osobností české literatury mj. Vítězslav Nezval, Jan Zahradníček, Jakub Deml a Oldřich Mikulášek. V roce 2002 byla otevřena v židovské čtvrti (Penzion U Synagogy) stálá výstava, věnovaná významnému básníkovi, překladateli a výtvarníkovi Ladislavu Novákovi. Třebíč se pyšní bohatou kulturní a hudební historií, ze které vyšla mnohá slavná jména. Mezi třebíčské rodáky patří tenorista, kapelník a skladatel František Václav Míča, který je autorem první české opery O založení města Jaroměřic. V současnosti působí ve městě několik hudebních těles od menších komorních souborů po mnohačlenné chrámové sbory.