Na malebných březích dolního toku řeky Oslavy, na úpatí vysočiny, 40 km od Brna leží malé město Náměšť nad Oslavou.
Historie
Počátky systematického osídlení náměšťska spadají do počátku 12. století. První zmínka o Náměšti pochází z roku 1234, kdy náměšťský hrad patřil do majetku rodu Meziříčských z Lomnice, dnes toto období připomíná jen okrouhlá kamenná věž v západní části zámeckého areálu. V roce 1563 získal Náměšť Jan starší ze Žerotína, jehož mocný rod zasáhl do dějin tohoto sídla rozhodujícím způsobem. Na místě původního hradu postavil Jan rozsáhlý renesanční zámek. Podporoval rovněž vzdělanost Českých bratří a dal převézt jejich tiskárnu z Ivančic do nedalekých Kralic, kde byla posléze vytištěna proslulá Bible Kralická.
Hudební tradice
Náměšť nad Oslavou má hudební tradici, jakou se může pochlubit jen málo moravských lokalit. Hudba zde zněla již za vlády Karla staršího ze Žerotína na konci 16. století, ale teprve za hudbymilovného rodu Haugwitzů se koncem 18. a prakticky po celé 19. století na zámku soustřeďovala soustavná koncertní činnost. Z držitelů panství vynikl Jindřich Vilém Haugwitz (1770-1842). Tento vzdělaný osvícenský šlechtic, jehož doménou byla hudba, založil zámeckou kapelu a přijetí do služby podmínil znalostí zpěvu nebo hry na hudební nástroj. Nadaní muzikanti se školili ve Vídni, a tak náměšťská zámecká kapela neměla ve své době na Moravě vážnou konkurenci. Jindřich Vilém udržoval úzký kontakt s vídeňským hudebním světem a osobně se znal s řadou významných skladatelů, jakými byli například Gluck a Salieri. Karel Vilém Haugwitz, který převzal panství po svém otci v roce 1834, byl přítelem Johanna Strausse a sám rovněž úspěšně komponoval. Oba Haugwitzové byli nejen nadšenými pěstiteli hudby, ale i sběrateli hudebnin. Otec Jindřich navíc aktivně překládal operní a oratorní libreta a nechával v Náměšti provozovat oratorní tvorbu Georga Friedricha Händela a dalších oratorních skladatelů po vzoru vídeňského dvora. Karel Vilém pěstoval kromě kompozice i hru na kytaru, citaru, harfu a klavír a inklinoval k zábavné hudbě vídeňského typu (ländlery, valčíky a polky). V hudební sbírce Haugwitzů je dochována řada unikátů včetně rukopisných skladeb A. Salieriho, cenných autografů a opisů Ch. W. Glucka a dvou nikde jinde nedoložených skladeb Beethovenových v opisu Karla Viléma Haugwitze. V zámecké knihovně a na nádvořích se pravidelně pořádají koncerty vážné a folkové hudby.
Zámek
Zámek v Náměšti nad Oslavou postavený na skalnatém masívu na levém břehu řeky Oslavy patří mezi významné doklady renesančního stavitelství na Moravě. Původní hrad ze 13. stol. byl moravskými pány ze Žerotína přebudován v létech 1565-1578 na honosné renesanční sídlo, které se zachovalo v téměř nezměněné podobě dodnes. Součástí areálu jsou budovy tzv. “Vlašského dvora” v předzámčí, anglický park a malá francouzská zahrada. V roce 2001 byl areál zámku prohlášen Národní kulturní památkou.
Interiéry zámku nabízejí unikátní expozice gobelínů, cenných obrazů či historického nábytku, zámecká kaple je pozoruhodná svoji architekturou i barokním mobiliářem, knihovna bohatým knižním fondem i štukovou klenbou s ojedinělou freskovou výzdobou a vnitřní nádvoří pak zdobenými renesančními arkádami.
